Realizace

Milivoj Husák

Milivoj Husák (*1950, Turnov) je český malíř a grafik s jugoslávskými kořeny.

V letech 1965-69 navštěvoval Střední školu uměleckých řemesel v Brně, potom studoval dva roky na pražské AVU, kterou v době normalizace nedostudoval. Pracoval jako designer nábytku, spolupracoval s památkovou péčí, léta 1978 – 1985 strávil v dělnických profesích, Významným impulzem k jeho vlastní tvorbě bylo setkání s dílem Bohuslava Reynka a brněnského básníka Karla Křepelky.

Jeho malířská tvorba v 80. letech je poznamenána barokní inspirací a naturalistickým pojetím postavy; v letech 90. se však přesouvá k abstraktním kompozicím využívajícím různých symbolů a znaků a nalézajícím náměty v duchovních tradicích Evropy, především křesťanství, judaismu a alchymii. Jeho pozdější tvorba je ve znamení „paradoxního zobrazování světla“. Věnuje se realizaci sakrálních interiérů, oltářních obrazů a křížových cest. Jako scénograf spolupracoval s brněnskými divadly Husa na provázku, pro něž navrhl v roce 1982 – 1983 scénickou podobu představení „Labyrint světa a lusthauz srdce“ a s Divadlem u stolu. IIustroval též duchovní knihy Thomase Mertona nebo Tomáše Kempenského.

Výběr z realizovaných projektů:

Interiér kaple Ducha svatého na brněnském biskupství
Růžencová tajemství v mariánské  kapličce v České u Brna
Nástěnné malby v kapli Masarykova onkologického ústavu v Brně
Modlitebna sboru Českobratrské církve evangelické v Brně-Husovicích
Kaple exercičního domu Tovaryšstva Ježíšova, Český Těšín
Kaple Nemocnice sv. Zdislavy, Mostiště
Oltářní obraz a křížová cesta v kostele Panny Marie Pomocnice křesťanů v Brně-Žabovřeskách
Obrazy křížová cesty ke kapli sv. Urbana, Slavkov u Brna
Křížová cesta v Domě pokojného stáří Kamenná v Brně
Oltářní freska Kristus Pantokrator v kostele sv. Stanislava, Kunštát
Růžencová cesta Velehrad
Cesta hrdelního práva Tišnov

Milivoj Husák v Křesťanském magazínu: dostupné zde

Pavel Jordan

Pavel Jordan (*1966, Brno) vystudoval lesnickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Brně a od té doby v lesnictví pracuje. S rodinou bydlí v České u Brna.

K jeho zájmům patří sport, příroda, dobrovolnictví. V raném středním věku  s manželkou objevili kouzlo pěšího putování a poutních tras, na kterých pochopili důležitost duchovních impulsů v podobě drobných sakrálních staveb v krajině. Odtud byl už jen krůček k myšlence obnovení poutní trasy na mariánské poutní místo v domácím regionu vranovské farnosti.

 Jiří Zimovčák

Historie firmy KAMENICKÉ PRÁCE JIŘÍ ZIMOVČÁK začíná rokem 1984 získáním výučního listu v oboru kameník v Lipnici nad Sázavou. Vlastní podnikání začalo v roce 1990 a nejvíce se soustředil na obnovu a opravu kamenných objektů jak světského, tak sakrálního charakteru.
Od roku 2007 po ukončení činnosti firmy Reštuk úzce spolupracuje s mladým a zkušeným jádrem této firmy – Antonínem Šijanským a Patrikem Matouškem. Díky tomu vedle kamenických prací provádí též práce štukatérské.

Některé realizované zakázky:

Rekonstrukce katedrály sv. Petra a Pavla (nový presbytář) v Brně
Besední dům v Brně
Kleinův palác v Brně – fasáda
Morový sloup na náměstí Svobody v Brně
Hotel Barceló v Brně
Berglerova vila (Muzejka) v  Brně
Kašna v Tišnově
Kaple sv. Jana Křtitele ve Slavkově u Brna
Kostel sv. Markéty v Loděnicích
Křížová cesta ve Slavkově u Brna
Dům na Marešově ulici 12 – Barešův dům v Brně
Šrotova vila v Olomouci

Internetové stránky: www.kamenictvi-zimovcak.cz

Zvonařství Manoušek

Manouškové jsou významný český zvonařský rod. Zvony začal v r. 1900 odlévat Rudolf Manoušek (1881 – 1951). Zpočátku spolupracoval s brněnskou zvonárnou rodu Hillerů, od r. 1913 vedl v České (okres Brno-venkov) vlastní podnik. Zpočátku odlévá zvony především pro Slovensko, ale postupně rozšiřuje svůj trh. V r. 1928 si Manoušek osvojil technologii restaurování puklých zvonů, takže už je nebylo nutné přelévat. Svařování puklin je snadnější a hlavně umožňuje zachovat historicky cenné zvony.  Přesto se dílna ve 30. letech dostala do finančních problémů, a proto Manoušek její činnost dočasně pozastavil. Mezitím, v r. 1934, už vlastní zvonárnu založil jeho syn Rudolf ml. (1909-1994). Za II. světové války dílnu Rudolfa st. převzal František Michera, jehož jméno pak firma nesla po válce (První moravská zvonárna Michera a spol.). V r. 1947 ji Rudolf st. definitivně opustil a šel pracovat do dílny svého syna. Obě zvonárny byly v r. 1948 znárodněny.

Dílna Manoušků  byla vč leněna do Závodů umělecké kovovýroby. Po smrti otce v r. 1951 byl Rudolf ml. přeložen do Prahy a nad odléváním zvonů v Brně mu byl svěřen pouze externí dohled, v 60. letech byla výroba zvonů zcela ukončena.

Nicméně Rudolf Manoušek si v r. 1967 založil novou dílnu v Praze na Zbraslavi. S prací na zvonech mu pomáhala i jeho žena Květa a syn Ing. Petr Rudolf Manoušek. Ten se ujal vedení dílny v r. 1988 a firma funguje až dodnes. Do nečekaných potíží se dostala při povodních v r. 2002, kdy byla zvonárna zcela zatopena a její činnost na Zbraslavi se již nepodařilo obnovit. Petr Manoušek mezitím externě pracoval v několika jiných evropských zvonárnách, v r. 2006 se podílel na odlití největšího zvonu světa, který se při zvonění rozhoupává. Japonský zvon o hmotnosti přes 36 tun, zavěšený u města Gotenba na ostrově Honšú, vyrobila nizozemská zvonárna Royal Eijsbouts v Astenu.

Dílna Manoušků za dobu své existence vyrobila a zrestaurovala několik tisíc zvonů, podílela se mj. na opravě pražské loretánské zvonkohry nebo pořízení nového srdce pro největší český zvon Zikmund.

Zvony:

1929 – zvon pro opatský chrám sv. Petra a Pavla v Rajhradu
1929 – zvony pro evangelickou kapli v Gutech (dnes součást Třince)
1930 – zvon pro kapli sv. Václava v Držkové na Zlínsku
1970 – čtyři zvony pro kostel sv. Mikuláše v Týništi nad Orlicí
1971 – dva zvony pro kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie v Uherském Brodě
1973 – jeden zvon pro kostel Navštívení Panny Marie v Lomnici
1974 – jeden zvon pro kostel Zvěstování Páně v Úvalech
1975 – jeden zvon pro kostel sv. Kateřiny Alexandrijské ve Mříčné
1981 – tři zvony pro kostel sv. Tomáše v Praze na Malé Straně
1981 – jeden zvon pro kostel Panny Marie Vítězné v Praze na Malé Straně
1981 – dva zvony pro kostel sv. Bartoloměje v Kondraci
1982 – jeden zvon pro kostel sv. Jakuba v Poniklé
1984 – jeden zvon pro baziliku Nanebevzetí Panny Marie v Praze na Strahově
1984 – dva zvony pro kostel Nejsvětější Trojice v Chýnově
1988 – 1991 – tři zvony pro kostel Nanebevzetí Panny Marie v Trhových Svinech
1989 – 1993 – dva zvony pro kostel sv. Mikuláše v Horní Branné
1991 – jeden zvon pro kostel sv. Petra a Pavla v Semilech
1992 – jeden zvon pro chrám Matky Boží před Týnem v Praze
1992 – dva zvony pro kostel Nejsvětějšího Srdce Páně v Praze na Vinohradech
1992 – jeden zvon pro kostel sv. Petra a Pavla v Mělníku
1993 – 2000 – čtyři zvony pro kostel sv. Petra a Pavla v Horažďovicích
1995 – dva zvony pro kostel sv. Václava v Praze na Smíchově
1995 – tři zvony pro kostel sv. Prokopa v Praze Braníku
1996 – dva zvony pro kostel sv. Jiří v Bludově
1996 – dva zvony pro kostel sv. Mikuláše v Turnově
1999 – dva zvony pro kostel sv. Petra a Pavla v Ledči nad Sázavou
2000 – tři zvony pro kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Vyšším Brodě
2000 – čtyři zvony pro kostel sv. Jakuba v Berouně
2001 – dva zvony pro kostel sv. Michaela Archanděla v Litvínově
2002 – tři zvony pro kostel sv. Vavřince ve Vrchlabí
2004 – dva zvony pro kostel sv. Prokopa v Sobčicích
2002 – 2010 zvonohra složená ze 33 zvonů v ambitech kostela Jména Panny Marie ve Křtinách

Pražská mobilní zvonohra: www.carillon.cz 

 

Mikroregion Ponávka

Mikroregion Ponávka leží v okrese Brno-venkov při severní hranici správního území  města Brna a zahrnuje katastry tří obcí – České, Lelekovic a Vranova. Celková výměra území mikroregionu činí 2 170 ha.

Hlavními společnými znaky obcí mikroregionu jsou nevysoký počet obyvatel, dynamický rozvoj v posledních 10 letech, zejména bydlení v rodinných domcích a těsná vazba na město Brno, kterou jsou obce v řadě aspektů výrazně ovlivňovány a kam také většinou směřuje z obcí hromadná doprava. Tradičně dobrá spolupráce obcí vyústila v založení mikroregionu za účelem společného řešení problematiky životního prostředí, turistiky, nabídky pro bydlení a podnikání.

Internetové stránky mikroregionu Ponávka: www.ceska.cz/mikroregion-ponavka